jatkum

Tak hele. Zúčastnit se voleb, to je jako nejenom základní právo v každym demokratickym státě, ale je to i morální povinnost každýho zodpovědnýho čéka, čéče!

Čék, kterej má aspoň trochu mentální schopnost si udělat aspoň hrubou představu o tom, jakej program budou jednotlivý politický bandy ladit až se dostanou ke korytu, by měl jít k volbám, žeo...Prostě si vybrat politickou bandu, která má v merku ďát to, co čéku připadá óká. Vybrat si přesně tu politickou bandu, která bude makat co nejvíc v jeho prospěch.

Pokud ale čék hodí na volby bobek, může se k korytu dostat banda, která maká v rozporu s tim, co čék považuje za správný, nebo třeba i maká proti čéku, až se jeden může i divit. No ale pak proti tomu nemůže čék nic namítat, nemůže si na nic stěžovat, páč se sám zřek svýho práva tendle stav ovlivnit skrzevá volby.
Hodit lístek do urny je základní právo každýho vobčana Český Republiky, a tondlecto právo mu zajišťue Listina základních práv a svobod, která je součást ústavního pořádku Český Republiky, to je jasný. Jak známo, ústavní právo je právo nejvyšší, jako úplně, ostatnímu právu nadřazený, to je jasný to ti povidám!

Ne dycky sou ale věci tak, jak maj bejt. Žeo.

To, že mi nepřišly hlasovací lupeny ani do druhýho června, což byl poslední možnej den, kdy se to mohlo stát, tak to mi přišlo divný čéče, až sem si říkal: „Tak to je teda divný." Trvalej pobyt jsem si totiž měnil z Kadlovaráka na Naplaveninu už asi před rokem vole, takže administrativní todleto – prodlení – to nepřicházelo snad ani fúvahu.

Zavolal sem teda na měsckej ouřad Prahe 6, pod kterej spadám, a protelefonoval jsem se až k panu Matějovičovi, vedoucímu Odboru vnitřních věcí osobně, kterej má na starosti "organizačně technické úkoly spojené s přípravou a provedením voleb do zákonodárných a zastupitelských sborů", jak píčou na tom internetu.

No a říkam mu: „Brej, vedoucí, zda bys mě mohl najít v seznamu voličů?!". Pak sem mu řekl svý nacijonálije, a zda by mi mohl prozradit, jak by čék sehnal volební lístky, dyž je to u nás na šestce tak horký zboží.

Vedoucí mě našel v seznamu a říká: „V seznamu ste, milej pane, a ty lístky dostanete u urny, takže klídek!" No dyť jo, řikám, a hodil jsem se hned do klidu.

K volbám jsme se dostavili v hodobóžových hadrech, panč sme k nim šli přímo ze svatby kamošů, fakt vyfiklý jak nevim co. Volební komise, která měla průměrnej věk lehce přes osmdesát, jednohlasně žvejkala chlebíčky a svačiny z domova, na dlouhym stole byly tlustý křížovky a časopis Květy. Volební pohůdka, čéče, to teda!

Vytasili jsme vobčanky, pán u písmen Há až eL zalistoval seznamem voličů a povidá: "Mmmmm. My vás tady máme. Mmmmm. Škrtlýho..." A pak se zasekl, protože nevěděl co dál. Pak mu do toho papíru začli koukat skoro všichni ostatní svačící a říkali s vážnym ksiftem: „No! Škrtlýho!"

V každý volební místnosti je ale ouřada z ouřadu, a ten náš si vzal brejle, důležitě se zatvářil, asi ouředně, a přečetl menší písmenka pod škrtancem: "Zap-sán na zvlá-šní sez-nam vo-li-čů."

To zas nastartovalo pána u písmen Há až eL, kterej začal dejchat a horlivě přikyvovat a říkal: „No. No!".

No ale když sem zjistil, že se teď zasekl i ouřada, protože nevěděl, co dál, tak řikám, a to jako dost nahlas, že dokonce pani u písmen iX až Zet přestala luštit: „No to snad ne?!" Ale nepomohlo to. Tak jsem zkusil přitvrdit.

„Má ústavní práva byla znásilněna!", vykřikoval jsem teatrálně. Vzbudil jsem docela pozornost, protože přišla nakouknout dveřma i pani, co dělala na chodbě navigátora.

Ouřada viděl, že neví, a tak vymyslel řešení – nechá to řešit někoho jinýho. Odvedl mě do vrátnice k telefonu a dal mi kuchu ňákou pani, která nic nevěděla a i přes telefon bylo cejtit, jak moc asi krčí ramenama. Po chvíli pani vymyslela řešení – předá mě pana vedoucího! Samozřejmě, že toho vedoucího joudu – Matějoviče.

„Toho si nechte, milá pani!", odmít sem slušně.

Dyž jsem jí vysvětlil proč si ho má strčit za klobouk, dala mi ňákou jinou pani, která prej tady tomu všemu velí, a ta mi řiká: „Tak to pozor, esli ste na tomhle seznamu to je seznam zahraničních voličů to ste asi volil v zahraničí to vás tam pak čéče dají a taky vás pak tady škrtnou tak to si pak musíte poslat na ambasádu v tom Sydny žádost že na tom seznamu teda bejt nechcete a oni vám pošlou že potvrzujou že na tom seznamu bejt nechcete a pak s tim potvrzenim pudete k nám na ouřad a tam nám to dáte a my vám pak holenku to škrtnutí klidně zrušíme!"

Docela jednoduchý. No ale za zbytek soboty se to stihnout nedá...

No a to je všecko.

Tak co si o tom myslíte lidičky zlatý? NO?
Jako přece dyž je to volební právo ústavní, tak by ňákej škrtanec asi měl bejt fuk né?! Myslim si, že i dybych někomu podepsal papír, kde se píče, že se zřikám práva volit, tak si ten papír může pak strčit za klobouk, páč ústavní právo je nejvyšší. Jako úplně nejvyšší. Nebo ne?!

linkuj.cz vybrali.sme.sk